Ascendent v pohybu

Léto 1996

Pohyb ascendentu zvěrokruhem aneb záludnosti statistiky.

Rychlý pohyb sítě dvanácti domů, odrážející rotaci Země kolem své osy je tím, co činí každý horoskop jedinečným. Postavení hrotů domů ve zvěrokruhu a pozice planet v domech jsou pro astrologický výklad zásadní. Víme, že hroty domů se posouvají v průměru o 1° za 4 minuty. Rychlosti pohybu ascendentu, hrotů domů ani Media Coeli ovšem nejsou rovnoměrné. Medium Coeli se také nepohybuje zcela rovnoměrně, protože není počítáno pro rovník - není tedy pouze funkcí času, ale také funkcí sklonu ekliptiky - pravidelně se mění RAMC! Rozdíl mezi RAMC a MC dosahuje až 4. stupňů.

Ascendent se ve srovnání s MC pohybuje výrazně nerovnoměrněji. Ascendent a hroty domů, kromě osy IC-MC, se mění nejenom v závislosti na čase a sklonu ekliptiky, ale také se zeměpisnou šířkou. Právě s narůstající zeměpisnou šířkou narůstají diference v průchodech ascendentu jednotlivými znameními. Dokonce i tradiční astrologie na fenomén nepravidelnosti pohybu ascendentu zvěrokruhem upozorňuje termíny - znamení krátkého a dlouhého vzestupu. Znamení krátkého vzestupu jsou (Kozoroh - Blíženci), která vycházejí rychleji a znamení dlouhého vzestupu (Rak - Střelec), která vycházejí pomaleji.

Podívejme se nyní na to, jak vypadají graficky profily pohybu ascendentu zvěrokruhem. X-ová osa je ekliptika a Y-ová osa je vyjádřena jako pravděpodobnost výskytu ascendentu v daném místě ekliptiky pro danou zeměpisnou šířku. Je to v podstatě inverzní zobrazení rychlostního profilu: čím rychlejší je totiž pohyb ascendentu, tím menší je pravděpodobnost jeho výskytu v dané oblasti ekliptiky. Vidíme, že se jednotlivé profily výskytu ascendentu výrazně liší. Na rovníku jsou odchylky minimální, dané pouze sklonem ekliptiky k rovníku. S narůstající zeměpisnou šířkou a odklonem od rovníku tyto diference významně narůstají.

Vidíme, že nejrychlejší vzestup nastává na severní polokouli v jarním bodě. Nejpomalejší vzestup je naopak v počátku znamení Vah. Na jižní polokouli to funguje analogicky, ale vše je posunuto o 180 stupňů, tedy znamení dlouhého a krátkého vzestupu jsou naopak - (Kozoroh - Blíženci) jsou znamení dlouhého vzestupu a (Rak - Střelec) znamení krátkého vzestupu.

A co s tím ?

Při naší obvyklé práci s jedním horoskopem se s touto skutečností příliš netrápíme. Přesto bychom však měli vědět, že člověk (a událostí se to týká pochopitelně taky) z našich končin, který má AS v Rybách nebo v Beranu je přibližně třikrát vzácnější exemplář než-li lidé s AS v Panně nebo ve Vahách a že tady není ascendent jako ascendent.

S praktickými důsledky existence znamení krátkého a dlouhého vzestupu se setkáme např. při rektifikaci pozice ascendentu v horoskopu pomocí sabiánských symbolů jednotlivých stupňů. U ascendentu v Panně nebo ve Vahách se nám v intervalu 30 minut zúží výběr jen na nějakých 5 - 6 stupňů, ovšem získaný údaj má zase menší přesnost. U ascendentu v Rybách nebo Beranu máme naopak pro stejný časový interval možných zhruba 16 - 17 stupňů, ovšem výsledek je přesnější.

Zajímavá situace nastává v momentě, kdy chceme statisticky sledovat výskyt AS ve znameních v určité skupině horoskopů. Tady musíme, pokud se chceme dobrat rozumných výsledků nasadit korekci získaných hodnot výskytu AS. Nejsprávnější by byla oprava každého jednoho AS s ohledem na zeměpisnou šířku a na stupeň zodiaku, kde leží. To by ovšem bylo dosti pracné a nám obvykle zcela postačí, když vypočítáme průměrnou zeměpisnou šířku celého souboru horoskopů a provedeme korekci pomocí průměrných hodnot pravděpodobnosti výskytu AS pro každé znamení. K tomu nám může dopomoci následující tabulka, kde jsou vypočteny koeficienty relativního výskytu AS pro každé znamení, pro různé zeměpisné šířky. Pro pás mezi 45.-55. rovnoběžkou jsou uvedeny s krokem 1 stupeň.

Tabulka koeficientů relativních výskytu AS ve znameních zvěrokruhu pro různé zeměpisné šířky

sev.z.š.	Beran	Býk	Blíženci	Rak	Lev	Panna	Váhy	Štír	Střelec	Kozoroh	Vodnář	Ryby
0	0,931	0,998	1,073	1,072	0,995	0,930	0,931	0,998	1,073	1,072	0,995	0,930
5	0,897	0,971	1,062	1,084	1,023	0,964	0,964	1,023	1,084	1,062	0,971	0,897
10	0,862	0,945	1,053	1,095	1,051	0,998	0,998	1,051	1,095	1,053	0,945	0,862
15	0,827	0,916	1,042	1,074	1,081	1,034	1,034	1,081	1,074	1,042	0,916	0,827
20	0,790	0,887	1,030	1,120	1,111	1,072	1,072	1,111	1,120	1,030	0,887	0,790
25	0,750	0,853	1,016	1,135	1,144	1,111	1,111	1,144	1,135	1,016	0,853	0,750
30	0,708	0,820	1,003	1,150	1,180	1,155	1,155	1,180	1,150	1,003	0,820	0,708
35	0,659	0,777	0,987	1,169	1,221	1,203	1,203	1,221	1,169	0,987	0,777	0,659
40	0,606	0,734	0,968	1,190	1,268	1,257	1,257	1,268	1,190	0,968	0,734	0,606
45	0,543	0,682	0,950	1,218	1,325	1,321	1,321	1,325	1,218	0,950	0,682	0,543
46	0,527	0,666	0,944	1,224	1,337	1,335	1,335	1,337	1,224	0,944	0,666	0,527
47	0,514	0,654	0,938	1,233	1,351	1,349	1,349	1,351	1,233	0,938	0,654	0,514
48	0,497	0,637	0,932	1,240	1,365	1,365	1,365	1,365	1,240	0,932	0,637	0,497
49	0,483	0,625	0,926	1,248	1,380	1,381	1,381	1,380	1,248	0,926	0,625	0,483
50	0,465	0,607	0,915	1,253	1,396	1,397	1,397	1,396	1,253	0,915	0,607	0,465
51	0,449	0,594	0,910	1,263	1,412	1,414	1,414	1,412	1,263	0,910	0,594	0,449
52	0,430	0,575	0,905	1,275	1,430	1,432	1,432	1,430	1,275	0,905	0,575	0,430
53	0,413	0,561	0,894	1,283	1,449	1,451	1,451	1,449	1,283	0,894	0,561	0,413
54	0,391	0,541	0,891	1,294	1,468	1,471	1,471	1,468	1,294	0,891	0,541	0,391
55	0,373	0,527	0,881	1,306	1,490	1,492	1,492	1,490	1,306	0,881	0,527	0,373
60	0,248	0,392	0,822	1,401	1,627	1,616	1,616	1,627	1,401	0,822	0,392	0,248
65	0,077	0,150	0,664	1,665	1,867	1,790	1,790	1,867	1,665	0,664	0,150	0,077

K(AS)= koeficient relativního výskytu AS ve znamení pro příslušnou zeměpisnou šířku
K(AS)=1.0 ... průměrný výskyt AS
K(AS)>1.0 ... nadprůměrný výskyt AS
K(AS)<1.0 ... podprůměrný výskyt AS

			výskyt AS ve znamení
Korigovaný relativní výskyt AS = ---------------------------------------------------------------------
			*průměrný výskyt AS v jednom znamení K(AS)**

Koeficienty relativního výskytu ascendentu byly vypočteny z průměrné rychlosti pohybu ascendentu v jednotlivých znameních. Je třeba poznamenat, že s rostoucí rychlostí pohybu ascendentu se poněkud snižuje přesnost uvedených koeficientů. Průběhy ascendentu byly počítány s krokem 1. stupeň na RAMC a k výpočtu průměrné rychlosti tak bylo v rychlých znameních k dispozici menší množství údajů.

Vlastní výpočet je prostý. Sečteme počet AS umístěných v jednom znamení a vydělíme jej průměrným počtem výskytu na jedno znamení a ještě koeficientem z tabulky. Získáme korigovaný relativní výskyt AS v příslušném znamení. Hodnota větší než-li 1 hovoří o nadprůměrném výskytu, 1 je průměrný výskyt a hodnota menší než 1 znamená podprůměrný výskyt.

Že si s distribucí ascendentů ve znameních lidé obvykle moc hlavu nelámou ukazuje i následující příklad statistiky výskytu ascendentů ze Špůrkovy knihy „Hovory o astrologii". Doktor Špůrek se tu mimo jiné zaobírá ve 2. kapitole statistikou vybraného souboru 89. horoskopů významných astrologů a hledá u nich některé specifické anomálie. Jedním z bedlivě sledovaných ukazatelů je také postavení ascendentů ve znameních. Takto vypadá graf rozložení výskytu AS podle údajů ze zmíněné knihy (je to pouze převedeno z absolutních hodnot na relativní výskyt vztažený k průměru). Rudá čára v pozadí představuje rozdělení ascendentů na 48 rovnoběžce severní zeměpisné šířky. Cituji dialog Špůrka s neznámou dámou:

Špůrek: ... Takže, abych Vás příliš nenapínal, tady vidíte, že především v polohách ascendentů jsou veliké anomálie. Křivka jejich četnosti má minimum ve znameních Berana a Býka a maximum naopak v protilehlých znameních Vah a Štíra.

Dáma XY: Ta symetrie jejich rozložení je opravdu výmluvná. Nemůže být ale způsobena již primárně nějakou astronomickou zákonitostí, která je obecná ?

Špůrek: Ne. Kdyby byla derivátem nějakého přirozeného časového průběhu, například frekvence ascendentů během 24 hodinového denního cyklu, pak by ve znamení Berana a Vah musela být nutně přibližně stejná. Ale, jak vidíte, není, právě naopak se zde vyskytují největší rozdíly. Nezbývá tedy, než připustit, že diagram je obrazem skutečných výkyvů četnosti ve vybraném souboru dat.

Co dodat ... Podle autora je sice vše v naprostém pořádku, já však na tomto místě vysekávám poklonu oné tajemné dámě XY, která prokázala výtečný postřeh. Nemusíme být odborníky, abych si všimli velmi pravidelného rozdělení výskytu AS ve sledovaném souboru a to především v 1/2 zvěrokruhu. Ono totiž, jde o obecnou astronomickou zákonitost.

Předpokládám, že drtivou většinu astrologů ve zmíněném souboru tvořili Evropané. Proto jsem si pro korekci zvolil 48. rovnoběžku, jako odhad průměrné zeměpisné šířky pro Evropu. Chyba několika stupňů tu již nehraje podstatnou roli. Rozložení výskytů AS v této zeměpisné šířce odpovídá červená čárkovaná křivka v předchozím grafu. Následující obrázek již představuje rozložení AS po provedení korekce na normální výskyt ascendentů. A ejhle, vidíme rázem zcela jiné výsledky. Jedná se sice ze statistického hlediska o soubor velmi malý (průměr je pod 8 výskytů na jedno znamení, což není mnoho), přesto jsou tu některé anomálie vidět:

	K(AS) 48N00	Výskyt	Průměrný výskyt	Korigovaný relativní výskyt
Beran	0,50	3	7,42	0,809
Býk	0,64	4	7,42	0,843
Blíženci	0,93	4	7,42	0,580
Rak	1,24	8	7,42	0,870
Lev	1,37	9	7,42	0,886
Panna	1,37	10	7,42	0,984
Váhy	1,37	12	7,42	1,181
Štír	1,37	15	7,42	1,476
Střelec	1,24	6	7,42	0,652
Kozoroh	0,93	10	7,42	1,450
Vodnář	0,64	4	7,42	0,843
Ryby	0,50	4	7,42	1,079

Nadprůměrný výskyt AS je ve znameních Štíra a Kozoroha. Deficity jsou naopak na ose Blíženci - Střelec. Závěry však ponechejme na autorovi. Konec konců, jen on ví, které astrology považoval za reprezentativní.

Zpět na začátek stránky

K(AS)= koeficient relativního výskytu AS ve znamení pro příslušnou zeměpisnou šířku

K(AS) 48N00

Beran