horizontal rule

Zpět do hlavního menu    Obsah    3  4  5  6  7  9  10  11   

horizontal rule

2. Historie astrologie

Astrologie je stará jako lidstvo samo. Dávno před vznikem písma pozorovali lidé cyklické proměny Luny a pohyby Slunce a světelných bodů na obloze. V počátcích astrologie byla především potřeba změřit čas. Zemědělci brzy pochopili význam rovnodenností a slunovratů. Objevují se prehistorické observatoře například v Quiberonském zálivu v Bretani, ve Stonehenge v Jižní Anglii (vznik obou se datuje na přelom 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem) nebo u nás nedávno odkrytá observatoř v Makotřasech u Prahy, která je ještě asi o půl tisíciletí starší.

Hlavním cílem a důvodem pozorování nebeských úkazů bylo především zajištění obživy. Všechny velké civilizace v povodí velkých řek se zabývaly určováním základních period. Existence čtyř ročních období v Mezopotámii a třech období v údolí Nilu, která byla určována rytmem záplav, vedla k pozorování a sestavování kalendářů, které umožňovaly plánovat sezónní práce. V Egyptě například příchodu záplav předcházel heliakální východ Síria. Jakmile se tedy těsně před východem Slunce nad východním obzorem objevila hvězda Sírius, začali chystat setbu.

Počátky astrologie jsou vztahovány k Sumerům a městu Ur. Zde se objevují záznamy o pozorování zatmění již ze druhé půle 3. tisíciletí před naším letopočtem. Po Sumerech přebírají astrologii Babyloňané. Rozvíjí se matematika a vzniká souřadný systém zvěrokruhu umožňující stanovit polohu planet. Od počátku 5. století před naším letopočtem dochází k přenosu poznatků Chaldejců do Řecka. Astrologie je obohacena především řeckými znalostmi matematiky, geometrie a teorií živlů (viz 5. kapitola). V tomto období vznikají první astrologické školy a počínají se objevovat individuální horoskopy. Astrologie dosahuje ve starém Řecku a Římě značného rozmachu a popularity. Je například známo, že císař Augustus nechal v Římě razit mince se znamením Kozoroha, ve kterém měl ascendent, aby tak dodal váhu svému postu. Velikou osobností 2. století našeho letopočtu byl alexandrijský astronom a geograf Klaudios Ptolemaios, který ve svých dílech shrnul dosavadní poznatky astrologie (Tetrabiblos), matematiky a astronomie (Almagest) a zeměpisu (Geógrafiké hyfégésis).

Těžké období pro astrologii nastává po rozpadu Říše Římské na dvě půle a po následných vpádech barbarských kmenů. Spousta literatury je v tomto období velikých pohybů národů v Evropě zničeno. Značná část vědeckých spisů se naštěstí uchovala ve východní části římského impéria. Zde jsou tato díla překládána do arabštiny a šíří se z Cařihradu dále na východ. Dochází k prolínání a k obohacení antické astrologie matematikou (zavedení arabských číslic a algebry, což výrazně zjednodušuje výpočty) a novými astrologickými technikami. Do Evropy se astrologie navrací v 11. a 12. století přes Pyreneje, kde probíhají boje s Maury. Skupiny překladatelů v Palermu a v Toledu překládají arabské spisy do latiny. Ve 12. století vznikají v Evropě první univerzity, na kterých se vyučuje také astrologie a astronomie.

V období renesance 15. a 16. století dochází k rozmachu přírodních věd. Objevuje se celá plejáda osobností, jakými byli Regiomontanus (skvělý matematik a astronom působící v Norimberku, autor výpočtu horizontálních domů a na svou dobu nevídaně přesných efemerid s pozicemi planet na 32 let, které používal Kolumbus na svých plavbách do Nového Světa), Mikoláš Koperník (astronom a astrolog, který přichází s heliocentrickým uspořádáním sluneční soustavy), Michael Nostradamus (autor známých proroctví "Centuries"), Tycho Brahe, Johannes Kepler, Johannes Baptista Morin (autor obsáhlého díla "Astrologica gallica") a mnozí další. Je to doba rozvoje měřicí techniky, jakož i teoretických základů a postupů astronomických výpočtů. Dochází k významnému zpřesnění výpočtů a k vydávání planetárních efemerid, což je jeden ze základních předpokladů šíření astrologie v následujících obdobích.  

__________

Tycho Brahe (1546 - 1601) byl významným astronomem, astrologem a také alchymistou. Zdokonalil měřicí techniku a na základě jeho dvacetiletých přesných měření pohybu planety Mars odvodil jeho následovník Johannes Kepler tři základní postuláty planetární mechaniky. Sestavil také katalog obsahující přesné polohy 777-i hvězd.

Přesnost a pečlivost jeho astronomických měření dokládá trojkonjukce Slunce-Merkur-Saturn. Druhou tvarovou dominantu horoskopu tvoří konjunkce Luna-Uran, která tak symbolicky koresponduje s vybudováním Uraniborgu, základny (Luna) pro moderní výzkum vesmíru (Uran). Uraniborg byl ve své době naprosto jedinečnou observatoří, vybavenou nejlepší měřicí technikou, s knihovnou, mechanickou dílnou, alchymistickou laboratoří, výrobou papíru a vlastní tiskárnou knih. Brahe zde strávil dvacet let života. Po smrti krále Frederika II. a neshodách v Dánsku odchází v roce 1599 do Prahy, kde se stává císařským astronomem Rudolfa II.. Na podzim roku 1601 ale umírá, dříve, než mohl realizovat plánovanou výstavbu nové observatoře v císařově zámku v Benátkách nad Jizerou.

   Johannes Kepler (1571-1630)

   Vynikající astronom, matematik a astrolog. Nesmírně plodný autor 86-ti původních knih a spisů (vycházející Luna v Blížencích). Přispěl ke zdokonalení optiky - podle názvu jeho spisu "Dioptrice" označujeme dodnes sílu čoček. Jeho nejvýznamnějším objevem je trojice zákonů nebeské mechaniky:

 

 

I. Oběžné dráhy planet jsou elipsy, v jejichž ohnisku stojí Slunce.

II. Spojnice mezi Sluncem a planetou opisuje ve stejných časech stejné plochy (znamená to, že pohyb planet je nejrychlejší v periheliu a nejpomalejší v afeliu - viz obrázek).

III. Druhé mocniny oběžných period dvou planet jsou ve stejném poměru jako třetí mocniny jejich středních vzdáleností.

 

    Na základě znalosti zákonů pohybu planet po elipsovitých drahách dosahuje významného zpřesnění výpočtů jejich poloh a po třicetileté práci v roce 1627 vydává "Tabulae Rudolphinae" - Rudolfínské tabulky, unikátní efemeridy své doby na cca 200 let. K dobové astrologii se Kepler stavěl velice kriticky. Vylučoval například možnost přímého fyzikálního působení planet na Zemi. Odmítavě se stavěl rovněž k předpovídání budoucnosti. Astrologie podle něj popisuje pouze dispozice světa v daném místě a v daném okamžiku. Kepler rozvíjí pythagorejskou myšlenku harmonie a dělením kruhu n-úhelníky obohacuje astrologii o zcela nové aspekty (36° decil, 40° novil, 51°26'septil, 72°kvintil a jejich násobky). Není náhodou, že právě Kepler má ve svém horoskopu šest jím objevených aspektů 5. harmonické řady (72°, 144°), které svědčí o jeho tvůrčích schopnostech. Svým celostním pojetím aspektů a důrazem na geometrický tvar předznamenává současné trendy tvarového pojetí výkladu horoskopu (zajímavá je např. jeho studie o tvarech sněhových vloček, na kterých dokumentuje směřování hmoty ke tvaru).

Tycho Brahe a Johannes Kepler představují dva doplňující se přístupy k poznávání. Brahe byl ryzí praktik. Vycházel z toho, že poznatky o přírodě nelze získat dedukcí z filosofických systémů, ale toliko pečlivým vědeckým zkoumáním přírody samé. Kepler byl naproti tomu teoretik, vizionář s apriorní představou řádu světa. Návaznost práce obou těchto velikánů je naznačena překryvem osy lunárních uzlů Tychona Brahe s osou horizontu (AS-DS) J. Keplera. Kepler roste a dosahuje svého poslání (ascendent) díky plodům práce Tychona Brahe (sestupný lunární uzel).

 

S nástupem racionalismu v 17. století (roku 1637 vychází Descartesova „Rozprava o metodě") se astrologie v Evropě vytrácí. Jsou zavírány astrologické fakulty na školách. Astrologie se stahuje do podzemí a stává se předmětem studií členů nejrůznějších tajných spolků nebo individuálních myslitelů. Jedinou zemí, kde vycházejí astrologická díla i v této době, je Anglie. Právě zde astrologie nabírá dech a chystá se na další vzestup. Od počátku 19. století jsou v Anglii vydávány známé Raphaelovy efemeridy. Ve druhé půli 19. století přichází do Evropy vlna spiritismu a zájmu o východní filozofie. Objevy nových planet Urana (1781) a Neptuna (1846) tlačí astrology k revizi tradičních koncepcí. Na konci 19. století vydává Allan Leo ohromné sedmidílné syntetické dílo „Astrological Textbooks", které se stává základním pilířem moderní astrologie. Astrologové, kteří na přelomu 19. a 20.století počínají vycházet z okultního podzemí na veřejnost, se stávají mnohdy terčem útoků a obviňování. A ne vždy dokázali uhájit svou kůži tak úspěšně jako Evangeline Adamsová:

V roce 1919 byla ve Spojených státech obžalována známá americká astroložka Evangeline Adamsová z věštectví. Do soudní síně si přinesla vše potřebné k výpočtu horoskopu a prohlásila, že je schopna sama se obhájit a podat důkaz správnosti astrologie. Soudce jí zadal, aby zakreslila a vyložila horoskop neznámé osoby. Později se ukázalo, že onou osobou byl soudcův syn. Interpretace horoskopu byla natolik výstižná, že Adamsová byla zproštěna obvinění (inu „happy end" jako z Hollywoodu).

Počátek 20. století přináší do astrologie první závany analytické psychologie Sigmunda Freuda a v letech 30-tých potom osobnostní psychologii C.G.Junga. V Německu vznikly jako protiváha atomistického pohledu na lidskou psychiku koncem 19. století školy tvarové a celostní psychologie (Gestaltpsychologie a Ganzheitspsychologie), zdůrazňující roli celků. Jsou formulovány převratné fyzikální teorie - teorie relativity, teorie vlnově-mechanického charakteru částic (hmota dostává energetickou dimenzi a mechanistické pojetí se hroutí), Pauliho vylučovací princip spolu s Jungovým konceptem "synchronicity" hovoří o jedinečnosti a provázanosti všech prvků a jevů ve vesmíru. Nastává ohromný rozvoj nových přístupů, teorií, astrologických technik a také novinové bulvární astrologie.

__________

Počátkem 30. let vstupuje na astrologickou scénu hudební skladatel, malíř, básník, psycholog, spisovatel a filosof Dane Rudhyar (1895-1985) a propojuje astrologii s myšlenkami Jungovy hlubinné psychologie a koncepty holismu Jana Smutse. Rudhyar počíná formulovat HUMANISTICKOU ASTROLOGII.

     Ve svém zásadním díle „Astrologie osobnosti" nově interpretuje tradiční astrologické koncepty a předkládá nová východiska. Astrologie by se měla podle něj zabývat spíše osobností člověka a jejím rozvojem než predikcí událostí. Astrologie v jeho pojetí počíná být chápána jako symbolický jazyk sloužící k rozvoji vědomí člověka, k jeho lepší orientaci v nepřehledných životních situacích. Astrologie může být pomocníkem na cestě ke stavu osvíceného člověka", říká Rudhyar.

 __________

Astrologie nachází významnou spojenkyni v moderní psychologii. Do hry vstupují také počítače jako pomůcky, které výrazně ulehčují a urychlují výpočty horoskopů. Ze strany oficiální vědy je astrologie kritizována pro svou mnohoznačnost, malou reprodukovatelnost, nezařaditelnost, nesystematičnost ... Jsou žádány statistické důkazy (v těchto tradicích zdárně pokračuje i náš český spolek ochránců vědy a správného myšlení "Sisyfos" - někdy si tak říkám, co bychom si bez nich počali, že …). Zajímavé výsledky některých rozsáhlých statistických výzkumů, jaké prováděli například francouzští manželé Gauquelinovi, ovšem stejně nebyly nikdy oficiálně akceptovány. Aplikování statistiky v astrologii je ovšem vždy poněkud ošidné. Oficiální statistické metody totiž vyžadují srovnávací soubory vzorků „průměrných lidí" a tady pochopitelně nastávají potíže. Navíc lze jen stěží objektivizovat a škatulkovat často ryze subjektivní proměny a zlomy ve vývoji člověka, které jsou pro astrologa klíčové.

V současnosti existuje po celém světě řada astrologických sdružení, společností, organizací a internetových diskusních skupin. V České republice vzniká v prosinci 1989 Astrologická společnost a čeští astrologové po dlouhém období izolace počínají navazovat kontakty se světovou astrologií. V letech 1994 a 1997 se v Praze konaly Evropské astrologické kongresy, kterých se účastnili přední čeští a zahraniční astrologové.

Zpět na začátek stránky | Pokračovat

horizontal rule